Děkujeme za návštěvu a přejeme příjemnou zábavu. Na stránkách našich psích slečen jste vždy vítáni.

 

MÁME ŠTĚŇÁTKA !!!

30. 4. přidány nové fotky v sekci štěňata a v galerii/fotky /štěňata

23. 4. 2011 přidány nové fotky v sekci štěňata

17. 4. přidány další fotky v sekci štěňata

12. 4. přidány nové fotky v sekci štěňata

   Unavená, ale náramně šťasná a hrdá máma.

 

 

                         

  DNES 29. 3. 2011 v 00,30 Heriettka porodila první štěňátko. Pak přicházeli na svět další a další. Celkem 10 nádherných leoňátek, 6 kluků a 4 holčičky. Heri, naše zlatá maminka nás dovede vždycky překvapit. Nejen, že jsme to zatím tak úplně nečekali, ale hlavně tím, jak úžasná je to fenka a teď i vynikající mamimka. 

     S naší milovanou holčinou jsem byla po celou dobu porodu, tedy až do 8.00 hod. do rána. Naši mužští byli se mnou v obýváku, víceméně jako psychycká podpora. Protože od 3. hod. jsem je nechala spát. Heriettka mě opět nezklamala, o každé porozené štěňátko se vzorně ihned postarala a já byla jen užaslým pozorovatelem. Stačil jí jen můj uklidňující hlas, chválení a hlazení. S každým přicházejícím leonkem se mi dívala do očí, jakoby chtěla říct, já to zvládám, spolu to zvládnem, je to na nás holkách. Jsem dojatá. Vždycky jsem věděla, že máme hodnou, klidnou, milující leonku, ale teď jsem pozorovala jak je také úžasně moudrá a poslouchá matku přírodu.  Jsem neuvěřitelně unavená, je 10 h a mě se ještě nechce jít spát. Vidět s pokorou na vlastní oči tolik mrňavých tvorečků, 10 malých zázraků, deroucích se o své místo v životě a hlavně o svou první ňamku od maminky, to je nejkrásnější  zážitek. Heriett je skvělá maminka a velká láska našeho života! SPENCERE, jsi tatínkem 10 krásných kulíšků! Heriettka je C. Bora z Milotiček a věřím, že po své babičce Boře i po své mamince Cácorce zdědila to nejlepší. Dík Jarko za tak úžasnou fenku!

 

 

Anabelka je moc zvědavá, co že se to v poslední době u nás děje. Ven se jde jen vyvenčit a zase honem domů, aby ji snad něco důležitého neuteklo. Nejde ji na rozum, kde se vzalo tolik pískacích plyšáčků a proč ji Heri žádného nechce půjčit, když jich má tolik a ještě na ní vrčí. Vždyť se přece jenom kouká. Vždy jen nakoukne do bedny, chvíli pozoruje, nedbá Heriina vrčení a nakonec ulehne před bednu.

 

"Aspoň  jim budu dělat bodyguarda, když už mě dovnitř nechce pustit."

Další , nové fotografie v odkazu - štěňátka

 

 

 

 

 

 Přijímáme již nyní záznamy na štěňátka. Můžete nás navštívit ještě před jejich narozením.

 
Narodit by se měla kolem 1.dubna. Štěňátka budou odčervena, očkována, tetována a čipována, dostanou Pet Passport (ne běžný očkovací průkaz),
CD s fotkami, podrobné rady ohledně péče a výživy a také základní výbavu a krmení do prvních dnů v novém domově.
Uvítáme trvalý kontakt s novými majiteli. Štěňátka můžete u nás průběžně navštěvovat. Ke svým novým páníčkům do nových domovů budou odcházet kolem 10. týdne věku, tedy přibližně 10.6.2011.

 

23.3. 2011

     Maminka Heriett se krásně kulatí. Jak se blíží její velký den, začíná být opatrnější. Dopřává si odpočinek na zahradě ve stínu tůjí. Je úžasně mazlivá. Bude z ní určitě skvělá a něžná maminka.  Máme už vše připravené, nakoupené a jen čekáme na tu velkou událost. Přiznám se, že i s trémou. Přece jen je to premiera pro Heriettku, ale také pro nás. Co mě asi čeká?

     Páníček vyrobil porodní bednu. Je na ní patřičně hrdý. V jídelně, kterou jsme přemístili, teď dominuje. Heriettce se moc zalíbila a ihned ji otestovala spolu s Karlem ml., paničkou a se svou věrnou kamarádkou Anabelkou. A protože samotné je jí v bedně smutno, tak tam s ní náš syn spí. Anabel svou družku a Káju přece neopustí, spí v ní všichni tři. Naším kocourům ty novoty hlava nebere...

 

27. 2. 2011 

 

     V pátek jsme se dozvěděli báječnou novinu. Heriettka čeká štěňátka!

Netajili jsme se s radostí a Heriettce ihned gratulovali. Sdílela naši radost, tvářila se velmi spokojeně a dúležitě. U pana doktora je vždycky moc hodná, ale stejně pořád kouká po dveřích, kdy už konečně půjdeme domů. Pan doktor nám vytiskl krásný obrázek štěňátek na památku. Doma jsme tu novinu jak jinak, než oslavili. Heri s Anabelou sušenými dobrůtkami. Teď už budeme jen čekat na den "D" a do té doby všechno přichystáme, aby Heri i štěňátka měli pohodlíčko a vše, co budou potřebovat, Doufáme, že Anabelka se ujme role hodné tety. Moc se těšíme.      

 

6. 2. 2011

DUO - CACIB BRNO     V1,  CAC,   CACIB, nominace Cruf's Dog Show 2012

 

                                                     

     Na poslední chvíli jsme přihlásili Heriett na mezinárodní výstavu DUO-CACIB Brno. A dobře jsme udělali. Do Brna jsme odjeli už v pátek, ubytovali se v příjemném hotelu a v sobotu ráno vyrazili na výstaviště. Vysvitlo sluníčko, všichni měli dobrou náladu a to jsme ještě netušili, jak příjemný a úspěšný den nás čeká.

     V našem kruhu posuzoval pan rozhodčí Hořák. Heriettka má stále ve velké oblibě svou chovatelku Jarku Šmrhovou a ta nám nabídla, že Heri v kruhu předvede. Páníček rád přijal, protože mohl zase vidět Heri v kruhu. Již jednou ji Jarka předváděla a to vloni na klubové výstavě leonbergerů ve Švýcarsku a velmi úspěšně. Heri se ve Švýcarsku umístila jako V2, res. CAC a to byl nádherný úspěch v tak obrovské konkurenci leonek z mnoha zemí. I v Brně to oběma moc slušelo. Panu rozhodčímu se ze všech fen ve třídě otevřené líbila Heriett nejvíc. Umístila se na prvním místě - V1 a získala titul CAC. V dalším klání Heri zvítězila nad vítězkami tříd a obdržela titul CACIB.

  Heriett získala nominaci a certifikát na prestižní výstavu Cruf's Dog Show 2012 v Anglii. 

Naše radost byla upřímná a velká. Dík za krásné předvedení.

Neděle 6.2.

     Ráno jsme opět vyrazili na výstaviště. V koutku duše jsme doufali, že by Heri po včerejším úspěchu  mohla zase obdržet CAC. Posuzoval pan rozhodčí Matyáš ze Slovenska. Psy posuzoval většinou vsedě od stolu. Heri ve třídě otevřené stála v řadě jako podslední. Při běhu se proto mohli volně rozběhnout a to Heri opravdu umí. Je to její chvíle, běží nádherně, záda, ocas v jedné rovině, lehce, jakoby plula vzduchem. Po posouzení nesl pan rozhodčí Karlovi posudek a bylo jasné, že o pořadí soutěžit nebudou. Jaké ale bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že dostala známku VD a v posudku stálo, že fena je "trochu kratšího formátu, rozbíhavého postoje" a pod. Spočítala jsem to.Hodnocení je úplně odlišné od 19 českých i zahraničních rozhodčí, kteří ji umísťovali na první místa.  Získala 1x BOB, 2x CACIB, 1x Vítěz klubové výstavy, 2x Res. CACIB, 4x CAC, 8x Res. CAC, 8x Krajský vítěz. A nyní VD. No coment.

     Radost ze sobotního vítězství nám to určitě nezkazilo, ani nevzalo chuť účastnit se dalších výstav, až si Heriettka splní, jak doufáme, své mateřské povinnosti. Není vždycky posvícení. A buďme shovívaví.

Bohužel fotografie se mi moc nepovedly a proto prosím, pokud někdo fotil a je na fotkách zachycená i Heriett, budu moc ráda, kdybyste mi je poslali na naši e-mailovou adresu: renonovotny@atlas.cz    Předem mockrát děkuji.

 

28. 1. 2011    -     29. 1. 2011

 

              Heriett a Bud Spencer      

     Včera odjela Heriett s páníčky za svým ženichem.Jejím vyvoleným se stal krásný leon Bud Spencer Member of the Leogang z německého Lohfelden u Kesselu. Nemáme ještě tolik zkušeností a tak ho pro ni vybrala její chovatelka Jarka, která Heri moc dobře zná. Velmi nám také se svým mužem pomohla při celé organizaci výpravy. Děkujeme, protože Spencer a Heriett vytvořili opravdu krásný pár.                

                           

     Jako obvykle nás naše Heriettka překvapila. Nejen, že začala hárat o něco dřív, ale byla tak nedočkavá, že v osmý den hárání měla progesteron 6,6 a bylo tedy nutné za 1 až 2 dny krýt. Večer jsme sbalili a druhý den dopoledne vyrazili.

      Pěkně se Spencere usmívej, budeme to jednou ukazovat vnoučatům...

             Je mi opravdu sympatický..

      Ještě pár tajností.......

                Se Spencerem si takříkajíc padli do oka. Prostě takové první randíčko. Ale protože už byla tma, z krytí nebylo nic. ( Heri také přece není žádná povětrná holka, ale slušně vychovaná mladá dáma).V pátek dopoledne vše proběhlo hladce a rychle, bez otálení. Přestože Spencer i Hery byli úplní začátečníci, byli moc šikovní a příroda udělala své. Moc jim to oběma slušelo.                  

                 Zasloužený odpočinek                     Bude se nám stýskat.                                           SOBOTA                  

      Dnes je sobota a všichni se právě vrátili. Heri vypadá spokojená a klidná. Ráno se znovu zastavili u Spencera a ještě jednou proběhlo krytí. Teď už jen doufáme a přejeme si, ať je vše v pořádku a budeme se těšit na štěňátka.

19. 1. 2011

    V nejbližších dnech čeká Heri cesta za ženichem. Vše je připraveno, krásný kluk vybrán, Heriett je očekávána a já mám z toho všeho trému. Tak si budeme držet palce a hlavně Heriettce. 

10. 1. 2011

     V sobotu jsme se zúčastnili národní výstavy v Olomouci. První a letos možná poslední výstava Herietty, protože pokud se zadaří, koncem ledna bychom ji rádi nechali nakrýt.

     Do Olomouce jsme jeli poprvé a těšili jsme se. Byli jsme poněkud zklamáni. Pořadatelé zřejmě špatně odhadli velký počet soutěžících pejsků a jejich páníčků na plochu pavilonu a tak se dalo doslova říct, že tu byla hlava na hlavě. Vystavovatelé, kteří přišli později, neměli ani kam uložit své psy a tak s nimi postávali i ve vchodu do kruhu. Tak se také stalo, že neposednější štěně ještě před zahájením vylilo plnou misku vody na ležící Heriett. Ve snaze, aby Heri rychleji uschla, s ní šel páníček na procházku. Když se vrátili, tak to se mnou málem seklo. Venku roztál sníh a Heri při chůzi stříkala kam se dalo. Nohy, břicho, načesané kalhotky, všechno černé. Crčela z ní černá břečka. Rozhodovali jsme se, že to rovnou zabalíme a jedeme domů. Zachránila nás paní, která foukala novofunlanďáčky a půjčila mi fukar. Děkuji jí ještě jednou i touto cestou.

     V otevřené třídě bylo přihlášeno 12 fen a myslím, že Heri měla i přes počáteční nehody velkou šnanci. Byly rozděleny do dvou skupin. Přesto, že mi 2 lidé chtěli předem gratulovat, že Heri bude bezkonkurenčně první, jeden předem nikdy neví. Pan rozhodčí měl jiný vkus a Heri umístil jako třetí. No, proti gustu pana rozhodčího žádný dišputát. Prostě byla V3 a nepotěšilo mě ani to, že hodně přihlížejících bylo překvapeno tímto rozhodnutím. Největším pozitivem byla příjemná návštěva mého bratra a švagrové, kteří v Olomouci žijí. Heri se seznámila s jejich pudlicí Pegy a kokršpanělkou Ájou. Heri byla tak trochu i atrakcí pro sousedy a přátele, kteří se na ni přišli podívat. A ona se docela ráda předváděla, skoro jako opravdová celebrita.

Moc prima dvounožec, prostě kámo

Pohodička jako doma

Pořád mají co povídat, u toho jeden musí usnout.

    

3. 1. 2011

 

 

 

 

      VŠEM NAŠIM PŘÁTELŮM, BLÍZKÝM, KAMARÁDŮM DVOUNOHÝM I ČTYŘNOHÝM A VŠEM PŘÍZNIVCŮM PEJSKŮ, PEJSÁNKŮ I OBŘÍCH PESANŮ MAZLÍKŮ, PŘEJEME ROK PLNNÝ POHODY, ZDRAVÍ A ŠTĚSTÍ A SPOUSTU CHOVATELSKÝCH A VÝSTAVNÍCH ÚSPĚCHŮ

HERIETT C. BORA Z MILOTIČEK, ANABEL ZPOD POČERNICKÉHO DUBU

a celá naše rodina.         

 

I. SILVESTROVSKÝ TURNAJ V KULEČNÍKU JESENICE 2010

     

     Máme za sebou vydařeného Silvestra a přivítání Nového roku. Založili jsme novou tradici, každoroční turnaj v kulečníku. Šlo hlavně o zábavu a legraci, ale pro vítěze byly připraveny poháry a pro všechny zúčastněné i malé pohárky na památku. Samozřejmě pro každého i dárek, jak jinak o Silvestru, než láhev šampusu. Všichni se opravdu báječně bavili, byla velká legrace, hrálo se až do půlnoci. Po přípitku a nepostradatelném novoročním ohňostroji se rozdaly poháry a ceny a zábava pokračovala téměř do ranních hodin.

     Společnost nám samozřejmě dělaly i Heriett a Anabel s další psí slečnou Kety, která tu byla na návštěvě. Všechny holky se hned zkamarádily. Trošku nechápaly, co všichni páníčci na tom bouchání do koulí mají. Ani aportovat se to nemůže, jen to dělá randál. Pečlivě však sledovaly skóre a pak unavené skončily na pohovkách. Vždyť tu bylo tolik ochotných rukou na podrbání a hlazení a těch dobrot!! Prostě, prožily si příjemného Silvestra a oslavovaly s námi i příchod Nového roku. Naše holky se ohňostroje nebojí, jen Ketynka dostala raději prášek a tak byla celou dobu poněkud mimo. Budeme dlouho vzpomínat.   

VÍTĚZ TURNAJE HONZA. GRATULUJEME!!!

                                

DRUHÉ MÍSTO ŠÁRKA. VELKÁ GRATULACE!!!

TŘETÍ MÍSTO KAREL. GRATULUJEME!

VYHRÁLI JSME ALE VŠICHNI. PRIMA ZÁBAVU, PŘÁTELSTVÍ A DOBROU NÁLADU !

TAK NA ZDRAVÍ A HODNĚ ŠTĚSTÍ V ROCE 2011 !!!

 

26. 12. 2010

...26. 12. 2010

     Vánoční svátky proběhly u nás ve velké pohodě. Letošní štědrý den jsme byli poprvé jen tři, protože náš starší syn se před Vánoci přestěhoval s přítelkyní do nového bytu. Obě naše leonky i naše kočičky s námi povečeřely a čekaly v klidu na Ježíška. A protože jsme všichni asi byli úžasně hodní, dárečků bylo plno.

     Heriettka s Aninkou dostaly tradičně spoustu sušených dobrůtek a každá dvě hračky, stejné, aby si nezáviděly. Dobroty mizely závratným tempem. Anabel si zamilovala plyšovou pískací kachnu, kterou nosila celý večer a k naší "velké radosti" s ní chodila a pískala a pískala. Zato Heriett nás překvapila, když si hračky prohlédla a s nadhledem je přenechala Anabel. Jakoby nám chtěla dát najevo, že se bude muset brzy soustředit na jiné povinnosti, když ji v lednu čeká cesta za ženichem. Anabel si hračky pohotově natahala pod stůl všechny a byla náramně spokojená.

     Další sváteční dny si obě užívaly pozornosti návštěv, procházek a dovádění ve sněhu. Jsou to naše milovaná zlatíčka. 

 

          

 

 

16. 12. 2010

                         

     Dnešní den byl slavný. Naše Anabel slavila 5. narozeniny a my s ní. Upekla jsem jí dort ze samých jatýrek a masa, se kterým se samozřejmě podělila s Heriett. Nejprve holky zapózovaly jako zkušené modelky a pak se pustily do dortu s opravdu velkou chutí. Zmizel v nich jako mávnutím proutku i když vážil 3 kg. Pak si dopřály krátký odpočinek a šly se proběhnout. Po návratu, protože už byl večer, usoudily, že nastal ten pravý čas ke spánku a odebraly se přede dveře ložnice a demonstrativně čekaly. Když viděly, že to se mnou nehne, stále sedím u počítače, přece jen sešly zase dolů a spokojeně usnuly. Nemají to s námi vůbec lehké. Páníčci ne a ne poslouchat.  My jsme si zavzpomínali na první setkání s Anabelkou. Byla to láska na první pohled a oboustranná. Z Anabely, z naší Aninky, jak jí nejčastěji říkáme, vyrostla krásná a milá fenka, nejlepší společnice, jakou jsme si jen mohli přát. Prostě naše Anabel. 

 Už brzy ochutnáme.

 

Teď už jen poctivě rozdělit.

Opravdu nemám narozeniny každý den? Je to ňamka!

 

Já jen trošku ochutnám i od tebe...

A teď už dobrou noc!

 

 

15. 12.  2010

 

     V tomto předvánočním čase je u nás dost rušno. Připravujeme se na konec ledna, kdy bychom chtěli naší Heriett nakrýt. Nechali jsme jí udělat test na LPN1 a čekáme výsledky. Také jsme jí obědnali na operaci břišní kýly. I když byla docela malá, díky plánovaným štěňátkům musela ven. Operaci už má úspěšně za sebou a nyní po týdnu krásně zhojenou jizvu. Už jen za pár dní půjde vytáhnout stehy a zase bude vše jako dřív.

                                    

    Musím přiznat, že jsem se toho obávala víc, než bylo nutné. Heriett vše bravurně zvládla, chovala se naprosto vzorně, jak u pana doktora, tak i nyni, v roli pacienta. Pan doktor ji moc chválil, že je nejhodnější a nejmilejší pes, jakého tam měl. Byli jsme na ni pyšní.

     Hraje si samozřejmě na vééélkého maroda a docela si to užívá. Spí s námi v ložnici, abych ji mohla hlídat. A protože Anabelce bylo smutno a tu první noc nám "brečela" asi dvě hodiny pod oknem ložnice, vzali jsme jí nakonec také nahoru. Takže teď máme v ložnici přecpáno. Přes den samozřejmě marodí s ní, takže z nich máme pejsky domácí - mazlíčky.

Heri by se nejraděj chtěla chovat, ale při svém objemu si nechá chovat aspoň  "hlavičku". Někdy si přece jen přeleze na klín, položí se na mě celá a já lapám po dechu. Anabel se nedá zahanbit a přispěchá také se svou porcí lásky. A to je pak teprve darda. Páníček si dobrovolně přesedl do křesla, (pohovku občas okupuje Heriett), a obě mu hned běžely projevit náklonost.  Anabel "marodí" na měkké vlněné dece, která byla připravena pro Heri a ta leží raději na rohožce. Mají to v tý kebulce nějak pomotaný. Ale jsou to naše hodný, milovaný holky. Vůbec nezlobí. 

   
 

 

 

24. 11. 2010

     Začínám znovu psát o běhu života našich leonek a tím i nás. Uběhl víc než měsíc od poslední aktualizace, byla jsem docela rozčarovaná z některých událostí, které se seběhly ne přímo kolem našich miláčků, ale leonů všeobecně a lidí kolem nich. Ztráta dat z těchto stránek mě také hodně mrzela. Je pravdivé přísloví "čas je lék", zklamání je pryč a spousta nových zážitků před námi!

V sobotu 9. 10. jsme odletěli na osmidenní okruh Tureckem. Na neděli 10.10. byla naše Heriettka přihlášena na mezinárodní výstavu psů v Českých Budějovicích. Původně jí měli naši kluci jen přivézt na místo a předvedení nám nabídla Herinčina oblíbenkyně, její chovatelka Jarka. Jenže: "člověk míní, život mění". A tak nám v sobotu večer volal syn Karel, že paní Jarce onemocněl otec a nemůže jet. Moc mě potěšil svým postojem, kdy oznámil, že nebude dál vše komplikovat, jsou už nachystaní, tak s ní tedy pojede sám a také ji sám  bude předvádět. Popravdě jsme byli v neděli docela nervozní, protože Karel má řidičák teprve od září, je mu 18, sám se psem ještě nikdy nejel, dění kolem přihlášení psa na výstavě, vyzvednutí čísla atd. se nikdy nezúčastnil, cesta je dlouhá, pak celý den na výstavě a ještě cesta domů, to se mi zdálo dost náročné. Kdybych věděla, že ke všemu byla ráno opravdu "hustá", příšerná mlha, asi ho přemluvím, ať to nechá plavat.   

      Všechno dopadlo skvěle. Karel ještě se svým kamarádem Martinem všechno výborně zvádli. Heriettka poslouchala na slovo, projistotu se od něj na krok nehnula. Poslušně se předváděla, ale přece jen jí chyběli páníčci. Páník s ní v kruhu nebyl a ani panička nelítala kolem s foťákem. Paniččino objetí před vstupem do kruhu taky chybělo. Prostě velký smutek. Nebylo to pro ni přece jen jako vždy. Panu rozhodčímu se moc líbila, dostala krásný posudek, jen nemohl upoutat její pozornost, ač se prý opravdu velmi snažil. Nepomohlo ani poskakování, ani pískátko. Heriett prostě zarytě zírala do země a co si o tom všem myslela, se nikdy nedozvíme. Nejspíš asi: "Svoji povinnost jsem splnila, předvedla jsem se, ale abych nad tím jásala, to po mě tedy nechtějte!" Přesto se umístila se známkou výborná jako čtvrtá. Pro nás radost z umístění za takových okolností. Ale hlavně jsme byli hrdí na našeho kluka. Znovu jsem si musela přiznat, že nám děti vyrostli v opravdové dospěláky, na které se můžem spolehnout. A to je moc, to je pro nás V 1.

 

     

    

Pár fotek z naší cesty

 

 20. 10. 2010                                      

 OMLOUVÁM SE VŠEM NÁVŠTĚVNÍKŮM STRÁNEK, BĚHEM MINULÉHO TÝDNE, KDY JSME BYLI NA DOVOLENÉ, Z NEZNÁMÝCH DŮVODŮ ZMIZELA DATA Z TÉTO RUBRIKY.. JEDNÁ SE O DATA OD KVĚTNA DO ZÁŘÍ 2010, KDY SE V ŽIVOTĚ NAŠICH LEONEK I NÁS ODEHRÁLO NEJVÍCE UDÁLOSTÍ. BUDU SE POSTUPNĚ SNAŽIT ZNOVU NAHRÁT FOTOGRAFIE Z NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH DNÍ A NĚCO MÁLO K NIM NAPSAT. DĚKUJI ZA POCHOPENÍ.                                  

2. 10. 2010                                                                                                 

     Protože byla zrušena speciální výstava leonbergerů v Horce na Moravě, přihlásili jsme Heriett na poslední chvíli na oblastní výstavu v Praze 6 na Džbánu, pořádanou mysliveckým spolkem. Dobře jsme udělali. Výstava byla v krásném prostředí, s milou atmosférou, po de